18. Když nastal den, byl mezi vojáky [nemalý] rozruch nad tím, co se stalo s Petrem.
19. Herodes ho hledal a nenalezl, vyslechl stráže a rozkázal je odvést k popravě. Potom sestoupil z Judska do Cesareje a pobýval tam.
20. Herodes se velmi hněval na Týrské a Sidónské. Ti přišli jednomyslně k němu, přesvědčili Blasta, který byl královským komorníkem, a prosili o mír, protože jejich krajina byla zásobována potravinami z jeho královského území.
21. Ve stanovený den se Herodes, oděn královským rouchem, posadil na řečnické podium a začal k nim mluvit.
22. Lid volal: “To je hlas Boží, a ne lidský!”
23. A ihned jej udeřil Pánův anděl za to, že nevzdal slávu Bohu: byl rozežrán červy a zemřel.