15. Ale oni jí řekli: “Blázníš!” Ona však tvrdila, že je tomu tak. Oni říkali: “Je to jeho anděl.”
16. Ale Petr nepřestával tlouci. Když otevřeli a spatřili ho, byli ohromeni.
17. Pokynul jim rukou, aby mlčeli, a vypravoval jim, jak ho Pán vyvedl z vězení; nakonec řekl: “Oznamte to Jakubovi a bratřím.” Pak vyšel a odebral se na jiné místo.
18. Když nastal den, byl mezi vojáky [nemalý] rozruch nad tím, co se stalo s Petrem.