14. A když poznala Petrův hlas, radostí ani neotevřela bránu, ale vběhla dovnitř a oznámila, že Petr stojí před branou.
15. Ale oni jí řekli: “Blázníš!” Ona však tvrdila, že je tomu tak. Oni říkali: “Je to jeho anděl.”
16. Ale Petr nepřestával tlouci. Když otevřeli a spatřili ho, byli ohromeni.
17. Pokynul jim rukou, aby mlčeli, a vypravoval jim, jak ho Pán vyvedl z vězení; nakonec řekl: “Oznamte to Jakubovi a bratřím.” Pak vyšel a odebral se na jiné místo.
18. Když nastal den, byl mezi vojáky [nemalý] rozruch nad tím, co se stalo s Petrem.
19. Herodes ho hledal a nenalezl, vyslechl stráže a rozkázal je odvést k popravě. Potom sestoupil z Judska do Cesareje a pobýval tam.
20. Herodes se velmi hněval na Týrské a Sidónské. Ti přišli jednomyslně k němu, přesvědčili Blasta, který byl královským komorníkem, a prosili o mír, protože jejich krajina byla zásobována potravinami z jeho královského území.