23. Pozval je tedy dovnitř a pohostil je. Druhého dne vstal a vyšel s nimi, i někteří bratři z Joppe šli s ním.
24. Nazítří vešli do Cesareje. Kornélius je očekával; svolal své příbuzné a nejbližší přátele.
25. Když Petr vstupoval, Kornélius mu vyšel vstříc, padl k jeho nohám a poklonil se.
26. Petr ho pozdvihl a řekl: “Vstaň! Vždyť i já jsem jen člověk.”
27. Za hovoru s ním vešel dovnitř a nalezl tam mnoho shromážděných lidí.
28. I řekl jim: “Vy víte, jak nezákonné je pro židovského muže připojovat se k člověku z jiného národa nebo ho navštěvovat. Ale mně Bůh ukázal, abych žádného člověka nepokládal za poskvrněného nebo nečistého.
29. Proto jsem také bez odmluvy přišel, když jsem byl pozván. Ptám se tedy, z jakého důvodu jste mne pozvali.”
30. A Kornélius odpověděl: “Před čtyřmi dny [jsem se postil] do této hodiny [a o] deváté [hodině] jsem se modlil ve svém domě, a hle, přede mnou stál muž v zářivém rouchu
31. a řekl: "Kornélie, tvá modlitba byla vyslyšena a tvé skutky milosrdenství byly vzpomenuty před Bohem.
32. Pošli tedy do Joppe a povolej Šimona, který je nazýván Petr; ten je hostem v domě Šimona koželuha u moře. [On přijde a bude k tobě mluvit]."
33. Hned jsem tedy pro tebe poslal a ty jsi dobře učinil, že jsi přišel. Nyní tedy my všichni jsme tu před Bohem, abychom vyslechli vše, co ti bylo od Boha nařízeno.”
34. Petr otevřel ústa a řekl: “Opravdu nyní chápu, že Bůh nikomu nestraní,
35. ale v každém národě je mu milý ten, kdo se ho bojí a činí spravedlnost.
36. To je slovo, [které] poslal synům Izraele, když zvěstoval pokoj skrze Ježíše Krista -- on je Pánem všech.
37. Vy sami víte o tom, co se dálo po celém Judsku, počínajíc Galileou, po křtu, který hlásal Jan.