10. On nato řekl: Jsi požehnaná Hospodinu, má dcero. Dobře jsi udělala. Tvé poslední milosrdenství je větší nežli první, když nechodíš za mládenci, ať chudými či bohatými.
11. A nyní se, má dcero, neboj. Udělám pro tebe všechno, co řekneš, protože celé naše město ví, že jsi zdatná žena.
12. Ano, opravdu jsem vykupitel. Je však ještě jiný vykupitel, bližší než já.
13. Zůstaň tu přes noc. A ráno, jestliže tě on vykoupí, dobře, ať vykoupí. A pokud si tě nebude přát vykoupit, vykoupím tě tedy já, jakože živ je Hospodin. Spi až do rána.
14. A tak spala do rána v jeho nohách. Vstala však dříve, než by někdo mohl rozeznat svého bližního. Bóaz si myslel: Jen ať se nikdo nedozví, že na humno přišla žena.
15. Řekl ještě: Podej mi plachetku, kterou máš na sobě, a podrž ji. Podržela ji tedy a on naměřil šest měr ječmene a naložil to na ni. Pak šel do města.
16. Ona přišla ke své tchýni a ta se zeptala: Jak jsi na tom, má dcero? Ona jí oznámila vše, jak s ní ten muž jednal.