15. Nepřijali jste ducha otroctví, abyste se opět báli, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče!
16. Sám ten Duch svědčí spolu s naším duchem, že jsme děti Boží.
17. Jsmeli však děti, jsme i dědicové -- dědicové Boží a spoludědicové Kristovi, pokud vskutku spolu s ním trpíme, abychom spolu s ním byli také oslaveni.
18. Mám totiž za to, že utrpení nynějšího času se nedají srovnat s budoucí slávou, která na nás má být zjevena.
19. Vždyť celé tvorstvo toužebně vyhlíží a očekává zjevení Božích synů--
20. neboť tvorstvo bylo poddáno marnosti; ne dobrovolně, ale kvůli tomu, který je poddal -- a má naději,
21. že i ono samo bude vysvobozeno z otroctví zániku do slavné svobody Božích dětí.
22. Víme přece, že celé tvorstvo až dodnes společně sténá a pracuje k porodu.