17. Ale pak již to nekonám já sám, nýbrž hřích, který ve mně přebývá.
18. Vím totiž, že ve mně, to jest v mém těle, nepřebývá dobré; neboť chtít dobro dokážu, ale konat už ne.
19. Vždyť nečiním dobro, které chci, nýbrž zlo, které nechci.
20. Jestliže však činím to, co nechci, nedělám to již já, ale hřích, který ve mně přebývá.
21. Nalézám tedy tento zákon: Když chci činit dobro, je při mně zlo.
22. Podle vnitřního člověka radostně souhlasím se zákonem Božím.