1. Co tedy řekneme? Čeho dosáhl Abraham, náš praotec podle těla?
2. Jestliže byl Abraham ospravedlněn ze skutků, má se čím chlubit, ale ne před Bohem.
3. Neboť co praví Písmo? "Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počteno za spravedlnost."
4. Tomu, kdo pracuje, se mzda nedává z milosti, nýbrž z povinnosti.
5. Kdo však (pro svou spravedlnost) nepracuje, ale spoléhá na toho, který ospravedlňuje bezbožného, tomu se jeho víra pokládá za spravedlnost.
6. Tak i David vypravuje o blahoslavenství člověka, jemuž Bůh připisuje spravedlnost bez skutků:
7. "Blahoslavení jsou ti, jejichž nepravosti byly odpuštěny a jejichž hříchy byly přikryty.
8. Blahoslavený je muž, jemuž Pán vůbec nepřipočte hřích."