18. nevynášej se nad ty větve! Jestliže se vynášíš, nezapomeň, že ty neneseš kořen, nýbrž kořen tebe.
19. Řekneš tedy: Větve byly vylomeny, abych já byl naroubován.
20. Dobře. Nevěrou byly vylomeny, ty však stojíš vírou. Nepovyšuj se, ale boj se!
21. Jestliže Bůh neušetřil přirozených větví, ani tebe [nijak] neušetří.
22. Považ tedy dobrotu i přísnost Boží: přísnost k těm, kteří padli, avšak dobrotu Boží k tobě, budešli se jeho dobroty držet; jinak budeš vyťat i ty.
23. A oni, nezůstanouli v nevěře, budou naroubováni, neboť Bůh má moc je znovu naroubovat.