13. Jako chlad od sněhu v čas žně je spolehlivý posel pro ty, kteří ho posílají, neboť občerství duši svých pánů.
14. Jako oblaka a vítr bez deště je člověk, který se chlubí jenom slibovaným darem.
15. Vůdce se dá přemluvit tím, kdo je pomalý k hněvu, vlídný jazyk zlomí kosti.
16. Když nalezneš med, jez s mírou; jinak se ho přesytíš a vyzvrátíš ho.
17. Čiň svou nohu vzácnou v domě svého bližního, jinak se tě přesytí a bude tě nenávidět.
18. Kyj, meč a ostrý šíp, to je člověk, který vypovídá proti svému bližnímu jako falešný svědek.
19. Jako spoléhat na zlomený zub či vyvrtnutou nohu je vkládat naděje v nevěrného člověka v den soužení.
20. Jako ten, kdo svléká oděv ve chladném dni, či jako ocet na sodu, je ten, kdo zpívá písně skleslému srdci.
21. Jestliže ten, kdo tě nenávidí, hladoví, nakrm ho chlebem, jestliže žízní, napoj ho vodou,
22. neboť mu nahrneš řeřavé uhlí na hlavu a Hospodin ti odplatí.
23. Severní vítr přinese déšť, potajmu mluvící jazyk nahněvané tváře.
24. Lepší je bydlet v koutě na střeše nežli společně v domě se svárlivou ženou.
25. Jako chladná voda pro člověka vyčerpaného žízní je dobrá zpráva z daleké země.
26. Jako zkalený pramen a znečištěný zdroj je spravedlivý, který se potácí před ničemou.
27. Není dobré jíst mnoho medu a také hledat vlastní slávu není sláva.
28. Jako pobořené město bez hradeb je člověk, který neovládá svého ducha.