1. Kdo se odděluje, hledá vlastní touhy, rozzuří se proti každé obezřetnosti.
2. Hlupák nemá zálibu v rozumnosti, ale v odkrývání svého vlastního rozumu.
3. Když přijde ničema, přichází také pohrdání a s hanbou potupa.
4. Slova z úst člověka jsou jako hluboká voda, pramen moudrosti je jako proudící potok.
5. Není dobré stranit ničemovi a křivdit spravedlivému při soudu.
6. Hlupákovy rty se dostávají do sporu, jeho ústa volají po ranách.
7. Hlupákovi jsou ústa ke zkáze, vlastní rty jsou jeho duše léčkou.
8. Slova pomlouvače jsou jako pamlsky, sestupují do nejzazších útrob.
9. Také ten, kdo je nedbalý při své práci, je bratrem ničitele.
10. Hospodinovo jméno je pevnou věží, spravedlivý do ní poběží a bude v bezpečí.