7. Počátek poznání je bázeň před Hospodinem, moudrostí a kázní pohrdají hlupáci.
8. Můj synu, slyš naučení svého otce, nezavrhuj poučení své matky.
9. Neboť jsou půvabným věncem na tvou hlavu a náhrdelníkem na tvůj krk.
10. Můj synu, kdyby tě hříšníci lákali, nepřivoluj!
11. Kdyby říkali: Pojď s námi, nastražíme léčku, abychom prolili krev, počíháme si bezdůvodně na nevinného,
12. jako podsvětí je pohltíme zaživa, muže v plné síle jako ty, kdo sestupují do jámy.
13. Získáme všelijaký vzácný majetek, naplníme si domy kořistí.
14. Nech svůj los padnout s námi, budeme mít všichni jeden měšec.
15. Můj synu, nechoď s nimi po cestě, zdrž svou nohu od jejich stezky,
16. neboť jejich nohy běží za zlem, pospíchají prolévat krev.
17. Vždyť nadarmo se roztahuje síť před zraky těch, co mají křídla.
18. Ale tito nastražují léčku k prolití vlastní krve, číhají na svou duši.
19. Tak dopadne každý, kdo pro sebe nekalý zisk hrabe. Připraví svého pána o duši.
20. Moudrost křičí na ulicích, na náměstích pozvedá svůj hlas.