16. Moje zuby rozdrtil štěrkem, přimáčkl mě do popela.
17. Má duše byla zbavena pokoje, zapomněl jsem, co je dobré.
18. Takže jsem řekl: Je pryč moje síla i mé očekávání na pomoc od Hospodina.
19. Pamatuj na mé soužení a mé bezdomovství, na pelyněk a jed.
20. Má duše na to stále pamatuje a klesá ve mně.
21. To si připomínám v mysli, proto mám naději.
22. Je to Hospodinovo milosrdenství, že jsme nezahynuli, neboť nepominulo jeho slitování.
23. Je nová každé ráno, tvá věrnost je velká.
24. Mým podílem je Hospodin, říká má duše, proto v něm mám naději.
25. Hospodin je dobrý k tomu, kdo na něho očekává, k člověku, jenž ho hledá.
26. Je dobré, aby člověk měl naději a mlčky čekal na Hospodinovu záchranu.
27. Pro muže je dobré, když nosí jho ve svém mládí.
28. Ať sedí o samotě a mlčí, když to na něj vloží.
29. Ať položí svá ústa do prachu, snad je ještě naděje.
30. Ať nastaví tvář tomu, kdo ho bije, ať se nasytí potupou.
31. Neboť Panovník neodvrhne navěky;