17. Převelice tě poctím a všechno, co mi řekneš, udělám. Pojď, prosím, proklej mi tento lid.
18. Bileám odpověděl Balákovým otrokům: I kdyby mi dal Balák všechno stříbro a zlato, které je v jeho domě, nemohl bych přestoupit příkaz Hospodina, svého Boha, a udělat cokoliv malého či velkého.
19. Nicméně pobuďte tu i vy přes noc, abych se dozvěděl, co dalšího ke mně Hospodin promluví.
20. Bůh přišel k Bileámovi v noci a řekl mu: Když tě přišli tito muži zavolat, vstaň a jdi s nimi. Avšak uděláš pouze to, co ti povím.
21. Bileám ráno vstal, osedlal svou oslici a šel s moábskými knížaty.
22. Bůh vzplanul hněvem, že Bileám šel; Hospodinův anděl se mu postavil do cesty jako protivník. On jel na své oslici a s ním byli dva jeho služebníci.
23. Oslice uviděla Hospodinova anděla, jak stojí na cestě a v ruce má tasený meč. Oslice uhnula z cesty a šla polem. Bileám však oslici bil, aby se vrátila na cestu.
24. Pak se Hospodinův anděl postavil na pěšině mezi vinicemi; na jedné i druhé straně byla zeď.
25. Když oslice uviděla Hospodinova anděla, přitiskla se ke zdi a přitlačila ke zdi Bileámovu nohu. On ji znovu bil.
26. Hospodinův anděl znovu přešel a postavil se na úzkém místě, kde nebylo možné uhnout napravo ani nalevo.
27. Když oslice uviděla Hospodinova anděla, lehla si pod Bileámem. Bileám vzplanul hněvem a bil oslici holí.
28. Hospodin otevřel oslici ústa a ta řekla Bileámovi: Co jsem ti udělala, že jsi mě takto třikrát bil?
29. Bileám oslici řekl: Vždyť se mi vysmíváš! Kdybych měl s sebou meč, tak bych tě teď zabil.
30. Oslice Bileámovi řekla: Což nejsem tvá oslice? Jezdil jsi na mně odjakživa až dodnes. Měla jsem ve zvyku ti něco takového dělat? Odpověděl: Ne.