3. Shromáždili se proti Mojžíšovi a Áronovi a řekli jim: Už dost! Vždyť celá pospolitost, všichni jsou svatí a Hospodin je uprostřed nich. Proč se povyšujete nad Hospodinovo shromáždění?
4. Když to Mojžíš uslyšel, padl na tvář.
5. Potom promluvil ke Kórachovi a k celé jeho pospolitosti: Ráno Hospodin ukáže, kdo mu patří, kdo je svatý a komu dovolí přiblížit se k němu. Koho vyvolí, tomu dovolí přiblížit se k němu.
6. Toto učiňte: Vezměte si kadidelnice, Kórach a celá jeho pospolitost,
7. zítra do nich dejte oheň a položte na ně kadidlo před Hospodinem. Ten muž, kterého Hospodin vyvolí, ten je svatý. Už dost, synové Léviho.
8. Mojžíš řekl Kórachovi: Slyšte, synové Léviho!
9. Je vám to málo, že vás Bůh Izraele oddělil z pospolitosti Izraele a nechal vás přistupovat k sobě, abyste konali službu Hospodinova příbytku, stáli před pospolitostí a sloužili jim?
10. Nechal přistupovat tebe a s tebou všechny tvé bratry, syny Léviho, a teď usilujete také o kněžství?
11. Proto jste se ty a celá tvoje pospolitost smluvili proti Hospodinu? Co je Áron, že proti němu reptáte?
12. Mojžíš si dal zavolat Dátana a Abírama, syny Elíabovy, ale oni řekli: Nepřijdeme.
13. Je to málo, že jsi nás vyvedl ze země oplývající mlékem a medem, abys nás usmrtil v pustině, že nad námi chceš ještě takto vládnout?
14. Vůbec jsi nás nepřivedl do země oplývající mlékem a medem ani jsi nám nedal do dědictví pole a vinice. Chceš těmto mužům vyloupat oči? Nepřijdeme!
15. Mojžíš se velice rozzlobil a řekl Hospodinu: Nehleď na jejich přídavnou oběť! Nevzal jsem od nich ani jediného osla, nikomu z nich jsem nespáchal zlo.
16. Kórachovi Mojžíš řekl: Ty a celá tvá pospolitost buďte zítra před Hospodinem -- ty s nimi a Áron.