3. Jiní říkali: Dáváme do zástavy svá pole, své vinice a své domy, abychom dostali obilí v tomto hladu.
4. A jiní říkali: Na svá pole a své vinice jsme si vypůjčili peníze na královskou daň.
5. A nyní je naše tělo jako tělo našich bratrů a naši synové jsou jako jejich synové; avšak hle, my musíme nechávat podmanit své syny a své dcery za otroky a některé z našich dcer již byly podmaněny; jsme bezmocní, když naše pole a naše vinice patří jiným.
6. Když jsem uslyšel jejich úpěnlivý křik a tato slova, hrozně jsem se rozzlobil.
7. Porozmýšlel jsem o tom a vedl jsem při proti šlechticům a správcům. Řekl jsem jim: Vymáháte lichvářský úrok od svých bratrů! A svolal jsem proti nim velké shromáždění.