16. Nikdo nedává záplatu z neseprané látky na starý šat; taková výplň se totiž ze šatu vytrhne a trhlina se ještě zhorší.
17. Ani se nedává mladé víno do starých měchů, jinak se ty měchy roztrhnou, víno vyteče a měchy se zničí. Mladé víno se dává do nových měchů, a obojí zůstane zachováno.”
18. Když jim to říkal, hle, přišel jeden z představených synagogy, klaněl se mu a řekl: “Má dcera právě zemřela; ale pojď, vlož na ni svou ruku, a bude žít.”
19. Ježíš vstal a šel za ním i se svými učedníky.
20. A hle, žena dvanáct let trpící krvotokem přišla zezadu a dotkla se třásní jeho šatu.
21. Neboť si říkala: “Jestliže se jen dotknu jeho šatu, budu zachráněna.”
22. Ježíš se otočil, a když ji spatřil, řekl: “Buď dobré mysli, dcero, tvá víra tě zachránila.” A od té hodiny byla ta žena zachráněna.
23. Když Ježíš vstoupil do domu představeného synagogy a uviděl pištce a hlučící zástup,
24. říkal: “Odejděte! Vždyť ta dívka nezemřela, ale spí.” I posmívali se mu.
25. A když byl zástup vyhnán, vešel, uchopil její ruku a děvče se probudilo.
26. A zpráva o tom se rozšířila do celé té země.
27. Když odtamtud Ježíš odcházel, vydali se za ním dva slepci, kteří křičeli: “Smiluj se nad námi, synu Davidův!”