8. Jestliže tě tvá ruka nebo tvá noha svádí k hříchu, utni ji a odhoď; lépe je pro tebe, abys vešel do života zmrzačený nebo chromý, než abys měl obě ruce nebo obě nohy, a byl uvržen do věčného ohně.
9. A jestliže tě svádí tvé oko, vyjmi je a odhoď; lépe je pro tebe, abys vešel do života jednooký, než abys měl obě oči, a byl uvržen do ohnivé Gehenny.”
10. “Dávejte si pozor, abyste nepohrdli ani jedním z těchto maličkých. Neboť vám pravím, že jejich andělé v nebesích stále hledí na tvář mého Otce, který je v nebesích.
11. [Vždyť Syn člověka přišel zachránit, co zahynulo.]
12. Co myslíte? Kdyby nějaký člověk měl sto ovcí a jedna z nich by zabloudila, nenechá těch devadesát devět na horách a nevydá se hledat tu, která bloudí?
13. A staneli se, že ji nalezne, amen, pravím vám, že se z ní raduje víc než z těch devadesáti devíti, které nezabloudily.
14. Právě tak není vůle vašeho Otce, který je v nebesích, aby zahynul jediný z těchto maličkých.”
15. “Jestliže tvůj bratr [proti tobě] zhřeší, jdi a pokárej ho mezi čtyřma očima. Poslechneli tě, získal jsi svého bratra.
16. Jestliže by však neposlechl, vezmi s sebou ještě jednoho nebo dva, aby "ústy dvou nebo tří svědků byl potvrzen každý výrok".
17. Jestliže by je neposlechl, pověz to shromáždění, a jestliže by neposlechl ani shromáždění, ať je ti jako pohan a celník.”
18. “Amen, pravím vám, cokoli svážete na zemi, bude již svázáno v nebi, a cokoli rozvážete na zemi, bude již rozvázáno v nebi.
19. [Amen,] opět vám pravím: Shodnoulise dva z vás na zemi v jakékoli věci, o niž požádají, stane se jim od mého Otce, který je v nebesích.
20. Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni v mé jméno, tam jsem já uprostřed nich.”
21. Tehdy přistoupil Petr a řekl mu: “Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když proti mně zhřeší? Až sedmkrát?”
22. Ježíš mu řekl: “Pravím ti, ne sedmkrát, ale až sedmdesátkrát sedmkrát.”
23. “Proto je království Nebes podobné králi, který chtěl provést vyúčtování se svými otroky.
24. Když začal účtovat, přivedli mu jednoho, který mu dlužil deset tisíc talentů.
25. Protože však neměl čím zaplatit, rozkázal ho [jeho] pán prodat i se ženou a dětmi i se vším, co má, aby tak splatil svůj dluh.
26. [Onen] otrok padl na zem, klaněl se mu a říkal: "Měj se mnou trpělivost, [pane,] a všechno ti vrátím!"