17. Jestliže by je neposlechl, pověz to shromáždění, a jestliže by neposlechl ani shromáždění, ať je ti jako pohan a celník.”
18. “Amen, pravím vám, cokoli svážete na zemi, bude již svázáno v nebi, a cokoli rozvážete na zemi, bude již rozvázáno v nebi.
19. [Amen,] opět vám pravím: Shodnoulise dva z vás na zemi v jakékoli věci, o niž požádají, stane se jim od mého Otce, který je v nebesích.
20. Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni v mé jméno, tam jsem já uprostřed nich.”
21. Tehdy přistoupil Petr a řekl mu: “Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když proti mně zhřeší? Až sedmkrát?”
22. Ježíš mu řekl: “Pravím ti, ne sedmkrát, ale až sedmdesátkrát sedmkrát.”
23. “Proto je království Nebes podobné králi, který chtěl provést vyúčtování se svými otroky.
24. Když začal účtovat, přivedli mu jednoho, který mu dlužil deset tisíc talentů.
25. Protože však neměl čím zaplatit, rozkázal ho [jeho] pán prodat i se ženou a dětmi i se vším, co má, aby tak splatil svůj dluh.
26. [Onen] otrok padl na zem, klaněl se mu a říkal: "Měj se mnou trpělivost, [pane,] a všechno ti vrátím!"
27. I slitoval se pán onoho otroka, propustil ho a dluh mu odpustil.
28. Ale když onen otrok vyšel, nalezl jednoho ze svých spoluotroků, který mu byl dlužen sto denárů; popadl ho a začal ho škrtit, říkaje: "Zaplať, co [mi] dlužíš!"
29. Jeho spoluotrok padl [k jeho nohám] a prosil ho: "Měj se mnou trpělivost, a zaplatím ti."