15. Neboť srdce tohoto lidu ztučnělo, ušima začali slyšet ztěžka a své oči zavřeli, aby očima neuviděli a ušima neuslyšeli, srdcem nepochopili a neobrátili se, a já je neuzdravil."
16. Blahoslavené jsou vaše oči, že vidí, a vaše uši, že slyší.
17. Amen, pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví toužili spatřit, co vidíte vy, ale nespatřili, a slyšet, co vy slyšíte, ale neslyšeli.
18. Vy tedy poslyšte podobenství o rozsévači.
19. Ke každému, kdo slyší slovo o království a nerozumí, přichází ten Zlý a uchvacuje to, co bylo zaseto v jeho srdci; to je ten, který byl zaset podél cesty.
20. Zasetý na skalnatá místa, to je ten, kdo Slovo slyší a hned je s radostí přijímá,
21. nemá však v sobě kořen, ale je nestálý. Když pak nastane soužení nebo pronásledování pro Slovo, ihned odpadá.
22. Zasetý do trní, to je ten, kdo Slovo slyší, ale starost [tohoto] věku a svod bohatství Slovo dusí, a tak se stává neplodným.
23. Zasetý na dobrou půdu, to je ten, kdo Slovo slyší a rozumí mu; ten pak nese úrodu, jeden stonásobnou, druhý šedesátinásobnou, jiný třicetinásobnou.”
24. Předložil jim jiné podobenství: “Království Nebes je podobné člověku, který na svém poli zasel dobré semeno.
25. Zatímco lidé spali, přišel jeho nepřítel, rozesel mezi pšenici plevel a odešel.
26. Když pak osení vyrostlo a nasadilo na klas, ukázal se i plevel.
27. Přišli otroci toho hospodáře a řekli mu: "Pane, cožpak jsi nezasel na svém poli dobré semeno? Odkud se tedy vzal plevel?"
28. On jim odpověděl: "Nepřítel člověk to udělal." A otroci mu řekli: "Chceš tedy, abychom šli a posbírali jej?"