23. Ježíš mu řekl: “Můžešli! Všechno je možné tomu, kdo věří.”
24. Otec toho chlapce hned vykřikl a říkal: “Věřím, pomáhej mé nevíře!”
25. Když Ježíš uviděl, že se sbíhá zástup, pohrozil tomu nečistému duchu: “Duchu němý a hluchý, já ti přikazuji, vyjdi z něho a už do něho nikdy nevstupuj!”
26. Ten vykřikl a silně jím zalomcoval a vyšel. Chlapec zůstal jako mrtvý, takže mnozí říkali, že zemřel.
27. Ježíš uchopil jeho ruku, probudil ho a on vstal.
28. Když Ježíš vešel do domu, jeho učedníci se ho v soukromí ptali: “Proč jsme ho nemohli vyhnat my?”
29. Řekl jim: “Tento rod nemůže vyjít jinak, než v modlitbě [a půstu].”
30. A vyšli odtamtud a procházeli Galileou a nechtěl, aby ho někdo poznal.
31. Vyučoval totiž své učedníky a říkal jim: “Syn člověka je vydáván do rukou lidí a ti ho zabijí. A až bude zabit, po třech dnech vstane.”
32. Oni však tomu výroku nerozuměli, ale báli se ho zeptat.
33. A přišli do Kafarnaum. Když byl v domě, tázal se jich: “O čem jste cestou hovořili?”
34. Oni však mlčeli, neboť se cestou mezi sebou dohadovali, kdo je největší.
35. Posadil se, zavolal Dvanáct a řekl jim: “Chceli být někdo první, bude poslední ze všech a služebník všech.”
36. A vzal dítě a postavil je doprostřed nich; pak je vzal do náručí a řekl jim:
37. “Kdokoli přijme jedno z takových dětí na základě mého jména, mne přijímá; a kdo by mne přijímal, nepřijímá mne, ale toho, který mne poslal.”