32. Odjeli tedy v lodi do ústraní na opuštěné místo.
33. Mnozí je uviděli odjíždět a poznali je; seběhli se tam pěšky ze všech měst a předešli je.
34. Když vystoupil a uviděl veliký zástup, byl nad nimi hluboce pohnut, protože byli jako ovce, které nemají pastýře. A začal je učit mnohým věcem.
35. Když už se připozdilo, přistoupili k němu jeho učedníci a říkali: “Toto místo je opuštěné a je již pozdě.
36. Propusť je, aby odešli do okolních statků a vesnic a nakoupili si něco k jídlu.”
37. On jim však odpověděl: “Vy jim dejte najíst!” Řekli mu: “Když odejdeme a nakoupíme za dvě stě denárů chleby, dáme jim najíst?”
38. On jim řekl: “Kolik máte chlebů? Jděte [a] podívejte se.” Když to zjistili, řekli: “Pět a dvě ryby.”
39. Nařídil jim, aby všechny usadili po skupinách na zelenou trávu.
40. Uložili se do řad po stu a do řad po padesáti.
41. Vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, požehnal a rozlámal chleby a dával [svým] učedníkům, aby jim je předkládali. Také ty dvě ryby rozdělil všem.
42. Všichni jedli a nasytili se.
43. A sebrali plných dvanáct nůší úlomků chleba i ryb.
44. Těch, kteří jedli [ty chleby], bylo pět tisíc mužů.
45. A hned přinutil své učedníky, aby nastoupili do lodi a jeli napřed na druhou stranu k Betsaidě, než on propustí zástup.
46. Rozloučil se s nimi a odešel na horu, aby se pomodlil.
47. A když nastal večer, loď [již] byla uprostřed moře a on sám na zemi.
48. Uviděl je, jak se trápí při veslování, neboť vítr vál proti nim. Okolo čtvrté noční hlídky přicházel k nim kráčeje po moři a chtěl je minout.
49. Když ho uviděli, jak kráčí po moři, pomysleli si, že to je přízrak, a vykřikli.
50. Všichni ho totiž uviděli a vyděsili se. On s nimi hned promluvil a řekl jim: “Vzchopte se, to jsem já, nebojte se!”
51. A nastoupil k nim do lodi a vítr přestal. Byli ve svém nitru naprosto ohromeni [a divili se].