18. Jan totiž Herodovi říkal: “Nesmíš mít ženu svého bratra!”
19. A Herodias to měla proti němu a chtěla ho zabít, ale nemohla.
20. Herodes se totiž Jana bál, věděl, že je muž spravedlivý a svatý, a ochraňoval ho. Mnohdy, když ho vyslechl, byl v úzkých, ale rád mu naslouchal.
21. Vhodný den nastal, když Herodes o svých narozeninách uspořádal hostinu pro své velmože, vojevůdce a přední muže z Galileje.
22. Tu vešla dcera té Herodiady, zatančila a Herodovi i jeho spolustolovníkům se zalíbila. Král té dívce řekl: “Požádej mě, oč chceš, a dám ti to.”
23. A zapřísahal se jí: “O cokoliv bys mě požádala, to ti dám, až do polovice svého království.”
24. I vyšla a řekla své matce: “Oč bych měla požádat?” Ona řekla: “O hlavu Jana Křtitele!”
25. A hned spěšně vešla ke králi a požádala ho: “Chci, abys mi hned dal na míse hlavu Jana Křtitele!”
26. Král se velmi zarmoutil, ale kvůli těm přísahám a spolustolovníkům ji nechtěl odmítnout.
27. Král hned poslal kata a nařídil přinést Janovu hlavu. Ten odešel a sťal ho ve vězení,
28. přinesl na míse jeho hlavu a dal ji té dívce a dívka ji dala své matce.
29. Když to uslyšeli jeho učedníci, přišli, vzali jeho mrtvé tělo a uložili je do hrobu.
30. Apoštolové se shromáždili k Ježíšovi a oznámili mu všechno, co činili i co učili.
31. Řekl jim: “Pojďte vy sami stranou na opuštěné místo a trochu si odpočiňte.” Mnozí totiž stále přicházeli a odcházeli, neměli ani čas se najíst.
32. Odjeli tedy v lodi do ústraní na opuštěné místo.
33. Mnozí je uviděli odjíždět a poznali je; seběhli se tam pěšky ze všech měst a předešli je.
34. Když vystoupil a uviděl veliký zástup, byl nad nimi hluboce pohnut, protože byli jako ovce, které nemají pastýře. A začal je učit mnohým věcem.
35. Když už se připozdilo, přistoupili k němu jeho učedníci a říkali: “Toto místo je opuštěné a je již pozdě.