3. který měl v hrobech obydlí. Ani řetězy ho již nikdo nemohl spoutat,
4. neboť byl častokrát spoután okovy a řetězy, ale on vždy řetězy na sobě roztrhal a okovy rozlámal. Nikdo ho nedokázal zkrotit.
5. A stále dnem i nocí mezi hroby a na horách řval a sekal se kameny.
6. Když Ježíše z dálky uviděl, přiběhl a poklonil se mu
7. a silným hlasem zařval: “Co je ti po mně, Ježíši, synu Boha Nejvyššího? Zapřísahám tě při Bohu, netrýzni mne!”
8. Ježíš mu totiž říkal: “Duchu nečistý, vyjdi z toho člověka!”