31. Je jako zrno hořčice. Když je zaseto do země, je menší než všechna semena na zemi.
32. A když je zaseto, vzchází a stává se větším než všechny zahradní byliny a vytváří velké ratolesti, takže v jeho stínu mohou hnízdit nebeští ptáci.”
33. A v mnoha takových podobenstvích k nim mluvil Slovo, jak byli schopni slyšet.
34. Bez podobenství k nim nemluvil, ale v soukromí svým učedníkům všechno vysvětloval.
35. Toho dne, když nastal večer, jim říká: “Přeplavme se na druhou stranu.”
36. Opustili zástup a vzali ho v té lodi, v níž byl; byly s ním také jiné lodě.
37. Tu nastala veliká větrná bouře a vlny se přelévaly do lodě, takže se loď již naplňovala.
38. A on spal na zádi na podušce. Vzbudili ho a řekli mu: “Učiteli, nezajímá tě, že hyneme?”
39. Probudil se, pohrozil větru a řekl moři: “Mlč, buď zticha!” A vítr přestal a nastal úplný klid.
40. Řekl jim: “Proč jste [tak] ustrašení? Ještě nemáte víru?”