18. A další jsou ti, kteří jsou rozséváni "do trní": To jsou ti, kteří uslyšeli Slovo,
19. ale potom přicházejí starosti tohoto věku, svod bohatství a žádosti po ostatních věcech a dusí Slovo, takže se stává neplodným.
20. Ale tito jsou "na dobrou zem" zaseti: Slyší Slovo, přijímají je a nesou úrodu, jedni třicetinásobnou, jedni šedesátinásobnou a jedni stonásobnou.”
21. A říkal jim: “Zdali přinášejí lampu, aby ji postavili pod nádobu nebo pod postel? Ne proto, aby ji postavili na stojan?
22. Vždyť [nic] není skryté, než aby bylo zjeveno; ani nic nebylo ukryto, leč aby vyšlo najevo.
23. Máli kdo uši k slyšení, ať poslouchá.”
24. A říkal jim: “Dávejte pozor, co slyšíte. Jakou měrou měříte, takovou bude naměřeno vám a bude vám přidáno.
25. Neboť kdo má, tomu bude dáno, a tomu, kdo nemá, bude odňato i to, co má.”
26. A říkal: “S Božím královstvím je to tak, jako když člověk hodí semeno na zem;
27. v noci spí a ve dne vstává a semeno klíčí a roste, on ani neví jak.
28. Země sama od sebe plodí, nejprve stéblo, potom klas, potom plné obilí v klasu.
29. A když úroda dozraje, člověk hned posílá srp, neboť nastala sklizeň.”
30. A říkal: “K čemu přirovnáme Boží království nebo jakým podobenstvím je znázorníme?
31. Je jako zrno hořčice. Když je zaseto do země, je menší než všechna semena na zemi.