3. Tu přicházeli lidé a nesli k němu ochrnutého; nesli ho čtyři.
4. A protože ho k němu pro zástup nemohli přinést, odkryli střechu tam, kde byl, prorazili otvor a lehátko, na kterém ochrnutý ležel, spustili dolů.
5. Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: “Synu, tvé hříchy jsou odpuštěny.”
6. Seděli tam někteří z učitelů Zákona a uvažovali ve svých srdcích:
7. “Proč takhle mluví? Rouhá se! Kdo je mocen odpouštět hříchy, neli jediný: Bůh.”
8. Ježíš hned svým duchem poznal, že takto uvažují, a řekl jim: “Proč tak uvažujete ve svých srdcích?
9. Co je snadnější? Říci ochrnutému: "Tvé hříchy jsou odpuštěny", nebo říci: "Vstaň, vezmi své lehátko a choď"?
10. Abyste však věděli, že Syn člověka má pravomoc odpouštět hříchy na zemi …”, říká ochrnutému:
11. “Tobě pravím: Vstaň, vezmi své lehátko a jdi do svého domu.”
12. On vstal, vzal hned své lehátko a přede všemi vyšel, takže tím byli všichni ohromeni, oslavovali Boha a říkali: “Něco takového jsme ještě nikdy neviděli.”
13. Ježíš opět vyšel podél moře a celý ten zástup k němu přicházel a on je vyučoval.
14. Cestou uviděl Léviho, syna Alfeova, sedícího v celnici, a řekl mu: “Následuj mne.” On vstal a následoval ho.
15. A když Ježíš stoloval v jeho domě, mnozí celníci a hříšníci stolovali spolu s Ježíšem a jeho učedníky, neboť jich bylo mnoho a následovali ho.
16. Když učitelé Zákona z farizeů viděli, že jí s hříšníky a celníky, říkali jeho učedníkům: “Jak to, že jí [a pije] s celníky a hříšníky?”
17. Když to Ježíš uslyšel, řekl jim: “Lékaře nepotřebují zdraví, nýbrž nemocní. Nepřišel jsem povolat spravedlivé, ale hříšné.”