15. Mrtvý se posadil a začal mluvit; a Ježíš ho dal jeho matce.
16. Všech se zmocnil strach, oslavovali Boha a říkali: “Veliký prorok povstal mezi námi” a “Bůh navštívil svůj lid.”
17. A toto slovo o něm se rozšířilo po celém Judsku a po všem okolí.
18. O tom všem podali Janovi jeho učedníci zprávu. Jan si zavolal dva ze svých učedníků
19. a poslal je k Ježíšovi se slovy: “Ty jsi Ten, který má přijít, nebo máme očekávat jiného?”
20. Ti muži k němu přišli a řekli: “Jan Křtitel nás k tobě poslal se slovy: Ty jsi Ten, který má přijít, nebo máme očekávat jiného?”
21. V tu hodinu uzdravil mnoho lidí z nemocí, z trápení a od zlých duchů a mnohým slepým daroval zrak.
22. A jim odpověděl: “Jděte, podejte zprávu Janovi, co jste uviděli a uslyšeli: Slepí opět vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zvěstuje evangelium.
23. A blahoslavený je ten, kdo by se nade mnou nepohoršil.”
24. Když Janovi poslové odešli, začal Ježíš říkat zástupům o Janovi: “Co jste vyšli spatřit do pustiny? Třtinu zmítanou větrem?
25. Nebo co jste vyšli uvidět? Člověka oblečeného do jemných šatů? Hle, ti, kdo nosí nádherné šaty a žijí v přepychu, jsou v královských palácích.
26. Nebo co jste vyšli uvidět? Proroka? Ano, pravím vám, a více než proroka.
27. To je ten, o němž je napsáno: "Hle, posílám svého posla před tvou tváří, který upraví tvou cestu před tebou."
28. [Amen,] pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nikdo není větší [prorok] než Jan [Křtitel]; avšak ten nejmenší v Božím království je větší než on.
29. A všechen lid, který ho slyšel, i celníci uznali Boha za spravedlivého tím, že se dali pokřtít Janovým křtem.