54. Zmocnili se ho a odvedli do veleknězova domu. Petr je zpovzdálí následoval.
55. Když uprostřed nádvoří zapálili oheň a posadili se spolu, seděl Petr mezi nimi.
56. A spatřila ho jedna služka, jak sedí obrácen ke světlu, pozorně na něho pohlédla a řekla: “Také tenhle byl s ním.”
57. On [ho] však zapřel: “Neznám ho, ženo.”
58. A krátce nato ho uviděl jiný a řekl: “Ty jsi také z nich.” Ale Petr řekl: “Člověče, nejsem!”
59. A když uplynula asi jedna hodina, začal někdo jiný tvrdit: “Opravdu, i tenhle byl s ním, vždyť je také Galilejec.”
60. Petr řekl: “Člověče, nevím, co povídáš.” A hned, ještě když mluvil, zakokrhal kohout.
61. Pán se obrátil a pohlédl na Petra. A Petr se rozpomenul na Pánův výrok, jak mu řekl: “Dřív než dnes kohout zakokrhá, třikrát mne zapřeš.”
62. I vyšel ven a hořce se rozplakal.
63. Muži, kteří Ježíše hlídali, se mu posmívali a bili ho.
64. Zahalili mu tvář a ptali se ho: “Prorokuj, kdo tě udeřil?”
65. A mnoho jiného mluvili proti němu, urážejíce ho.
66. A když nastal den, shromáždilo se staršovstvo lidu, velekněží a učitelé Zákona, odvedli ho před svou veleradu
67. a říkali: “Řekni nám, jsili ty Kristus.” Řekl jim: “Řeknuli vám to, zajisté neuvěříte.
68. Zeptámli se, zajisté [mi] neodpovíte.
69. Od této chvíle však bude "Syn člověka sedět na pravici Moci Boží".”
70. Všichni řekli: “Ty tedy jsi Syn Boží?” On jim řekl: “Vy říkáte, že Já jsem.”
71. Oni řekli: “Nač ještě potřebujeme svědectví? Vždyť jsme to sami slyšeli z jeho úst.”