1. Vyprávěl jim [také] podobenství, aby viděli, jak je třeba stále se modlit a neochabovat.
2. Říkal: “V jednom městě byl soudce, který se Boha nebál a z člověka si nic nedělal.
3. V tom městě byla vdova, která k němu chodila a říkala: "Zastaň se mě proti mému odpůrci."
4. Ale on dlouho nechtěl. Potom si však řekl: "I když se Boha nebojím a z člověka si nic nedělám,
5. zastanu se té vdovy, protože mi působí mnohou nesnáz, aby mě nakonec nepřišla zpolíčkovat."”
6. Pán řekl: “Slyšte, co říká ten nespravedlivý soudce!
7. Nezastane se Bůh svých vyvolených, kteří k němu volají dnem i nocí? Bude s pomocí pro ně otálet?
8. Pravím vám, že se jich rychle zastane. Jen až přijde Syn člověka, zdali nalezne víru na zemi?”
9. A těm, kteří spoléhali na sebe, že jsou spravedliví, a ostatními pohrdali, řekl toto podobenství:
10. “Dva lidé vystoupili do chrámu, aby se pomodlili: jeden byl farizeus, druhý celník.
11. Farizeus se postavil a takto se sám u sebe modlil: "Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, lupiči, nespravedliví, cizoložníci, nebo i jako tento celník.
12. Postím se dvakrát týdně a dávám desátky ze všeho, co získávám."
13. Avšak celník, který stál opodál, nechtěl ani oči k nebi pozdvihnout; bil se do prsou a říkal: "Bože, projev milost mně hříšnému."
14. Pravím vám, že ten sestoupil do svého domu ospravedlněn spíše než onen farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude pokořen, kdo se však pokořuje, bude povýšen.”
15. Přinášeli k němu i nemluvňata, aby se jich dotýkal. Když to uviděli učedníci, kárali je.
16. Ježíš si je zavolal a řekl: “Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim, neboť takovým patří Boží království.