7. “Kdo z vás, kdo má otroka, který oře nebo pase stádo, mu řekne, když se vrátí z pole: "Pojď hned a ulehni ke stolu"?
8. Neřekne mu spíše: "Připrav něco k jídlu, opaš se a obsluhuj mne, dokud se nenajím a nenapiji; pak budeš jíst a pít ty"?
9. Děkuje snad tomu otroku, že udělal, co [mu] bylo přikázáno? [Nemyslím.]
10. Tak i vy, když uděláte všechno, co vám bylo přikázáno, řekněte: "Jsme nehodní otroci; udělali jsme, co jsme byli povinni udělat."”
11. A stalo se, když byl na cestě do Jeruzaléma, že procházel Samařskem a Galileou.
12. Když vcházel do jedné vesnice, setkalo se s ním deset malomocných mužů, kteří zůstali stát opodál
13. a hlasitě zvolali: “Ježíši, Mistře, smiluj se nad námi!”