21. a toužil se nasytit aspoň tím, co padalo ze stolu toho boháče; dokonce i psi přicházeli a lízali jeho vředy.
22. Stalo se, že ten chudák zemřel a byl anděly odnesen do klína Abrahamova; zemřel pak i boháč a byl pohřben.
23. A když v podsvětí v mukách pozdvihl oči, uviděl v dáli Abrahama a Lazara v jeho klíně.
24. I zvolal: "Otče Abrahame, smiluj se nade mnou a pošli Lazara, aby namočil špičku svého prstu vodou a ochladil můj jazyk, neboť trpím bolestí v tomto plameni."
25. Abraham řekl: "Synu, vzpomeň si, že sis už vybral své dobré ve svém životě, a Lazar podobně zlé. Nyní je zde potěšován, ty však jsi sužován.
26. A k tomu všemu je mezi námi a vámi upevněna veliká propast, aby ti, kdo chtějí, nemohli přejít odtud k vám, ani se přepravit odtamtud k nám."
27. Řekl: "Prosím tě tedy, otče, abys ho poslal do domu mého otce,
28. neboť mám pět bratrů, ať jim svědčí, aby také oni nepřišli do tohoto místa muk."
29. Abraham řekl: "Mají Mojžíše a Proroky, ať je poslechnou!"
30. On řekl: "Ne, otče Abrahame, ale kdyby k nim přišel někdo z mrtvých, budou činit pokání."
31. Řekl mu: "Neposlouchajíli Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých."”