8. “Když by tě někdo pozval na svatební hostinu, neuléhej na přední místo, aby snad nebyl pozván někdo vzácnější než ty.
9. Když pak přijde ten, kdo tebe i jeho pozval, a řekne ti: "Dej tomuto své místo", potom s hanbou zaujmeš poslední místo.
10. Ale když jsi pozván, jdi a ulehni na poslední místo, aby ti ten, který tě pozval, až přijde, řekl: "Příteli, postup dopředu." Pak budeš poctěn před všemi svými spolustolujícími.
11. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.”
12. Říkal také tomu, který ho pozval: “Když pořádáš oběd nebo večeři, nevolej své přátele ani své bratry ani své příbuzné ani bohaté sousedy, aby tě snad také nepozvali, a tak by se ti dostalo odplaty.
13. Ale když pořádáš hostinu, zvi chudé, zmrzačené, chromé a slepé,
14. a budeš blahoslavený, protože nemají, čím ti odplatit; bude ti odplaceno při zmrtvýchvstání spravedlivých.”
15. Když to uslyšel jeden ze spolustolujících, řekl mu: “Blahoslavený, kdo bude jíst chléb v Božím království.”
16. Ježíš mu řekl: “Jeden člověk pořádal velikou večeři a pozval mnohé.
17. A v hodinu večeře poslal svého otroka říci pozvaným: "Pojďte, protože [vše] už je připraveno."
18. I začali se všichni stejně vymlouvat. První mu řekl: "Koupil jsem pole a musím se na ně jít podívat. Prosím tě, přijmi mou omluvu."
19. A druhý řekl: "Koupil jsem pět párů volů a jdu je vyzkoušet. Prosím tě, přijmi mou omluvu."
20. A další řekl: "Oženil jsem se, a proto nemohu přijít."
21. Když otrok přišel, oznámil to svému pánu. Tu se hospodář rozhněval a svému otroku řekl: "Vyjdi rychle na náměstí a do ulic města a přiveď sem chudé, zmrzačené, slepé a chromé."
22. A otrok řekl: "Pane, stalo se, co jsi přikázal, a ještě je místo."