1. Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
2. Promluv k Áronovi a jeho synům, aby se svatými dary synů Izraele, které mi posvěcují, jednali s úctou, aby neznesvětili mé svaté jméno. Já jsem Hospodin.
3. Řekni jim: Kdokoliv ze všech vašich potomků ve vašich pokoleních by přistoupil ke svatým darům, jež synové Izraele zasvěcují Hospodinu, a byla na něm nečistota, takový člověk bude přede mnou vyhlazen. Já jsem Hospodin.
4. Kdokoliv z potomstva Áronova by byl postižen malomocenstvím či trpěl výtokem, nebude jíst ze svatých věcí, dokud nebude čistý. Ten, kdo by se dotkl čehokoliv znečištěného mrtvým nebo muže, z něhož vyšel výron semene,
5. nebo ten, kdo by se dotkl jakékoliv havěti, která je pro něj nečistá, nebo člověka, který je pro něj nečistý jakoukoliv nečistotou,
6. ten, kdo by se toho dotkl, bude nečistý až do večera a nebude jíst ze svatých věcí, dokud si neumyje tělo vodou.
7. Až zajde slunce, bude čistý, potom může jíst ze svatých věcí, neboť je to jeho pokrm.
8. Zdechlinu ani rozsápané zvíře nebude jíst, aby se s ním poskvrnil. Já jsem Hospodin.
9. Ať zachovávají můj řád, aby na sobě nenesli hřích a nezemřeli kvůli němu, protože by to znesvětili. Já jsem Hospodin, který je posvěcuji.
10. Nikdo cizí nebude jíst svaté věci. Ani příchozí u kněze či najatý nebude jíst svaté věci.
11. Když ale kněz koupí někoho za stříbro do vlastnictví, ten může z toho jíst a také potomci jeho domu mohou jíst z jeho pokrmu.
12. Když se dcera kněze vdá za někoho cizího, nebude jíst ze svatých darů pozdvihování.
13. Když však dcera kněze ovdoví či bude zapuzená a nebude mít potomka a vrátí se do domu svého otce jako v mládí, může jíst z pokrmu svého otce. Ale nikdo cizí z toho jíst nebude.
14. Jestliže by někdo jedl svaté věci nedopatřením, přidá k tomu pětinu a dá ty svaté věci knězi.
15. Neznesvětí svaté dary synů Izraele, které Izraelci přinášejí Hospodinu,
16. takže by na ně uvalili trest za provinění, že jedli jejich svaté dary; neboť já jsem Hospodin, který je posvěcuji.
17. Hospodin promluvil k Mojžíšovi: