14. Je však marnost, která se na zemi děje: že jsou spravedliví, na které to doléhá podle jednání ničemů, a jsou ničemové, na které to doléhá podle jednání spravedlivých. Prohlásil jsem, že také toto je marnost.
15. A tak jsem oslavoval radost, neboť pro člověka není nic lepšího pod sluncem, než jen aby jedl, aby pil a aby se radoval. To ho bude provázet při jeho námaze ve dnech jeho života, které mu dal Bůh pod sluncem.;
16. jakmile jsem svou pozornost obrátil, abych poznal moudrost a abych viděl plahočení, které se na zemi konalo až tak, že ve dne ani v noci nikdo nedopřeje spánek svým očím,
17. viděl jsem veškeré Boží dílo, že člověk nedokáže postihnout dílo, které se koná pod sluncem; když člověk usiluje posoudit to, nepostihne to. Ani když moudrý řekne, že to zná, nedokáže to postihnout.