21. Ani nepřikládej své srdce ke všem slovům, která lidé říkají. Přece nebudeš poslouchat svého otroka, který tě proklíná.
22. Vždyť sis také sám mnohokrát uvědomil, že i ty jsi proklínal jiné.
23. To všechno jsem zkoušel s moudrostí. Řekl jsem: Nechť zmoudřím. Avšak moudrost ode mě byla daleko.
24. Vzdálené je to, co bylo; hluboko, hluboko, kdo to postihne?
25. Usiloval jsem poznat, zkoumat a hledat moudrost a smysl a poznat i ničemnost a bláznovství, pomatenost a ztřeštěnosti.