13. Podívej se na Boží dílo. Vždyť kdo bude moci narovnat, co on pokřivil?
14. V den dobrý spočívej v blahu a v den zlý pohleď: Také tento podobně jako onen učinil Bůh z toho důvodu, aby člověk nezjistil nic o tom, co bude po něm.
15. To obojí jsem viděl ve dnech své marnosti: Spravedlivý ve své spravedlnosti hyne a ničema je ve své špatnosti dlouho živ.
16. Nebuď příliš spravedlivý a nepočínej si nadmíru moudře. Nač se budeš ničit?
17. Nejednej příliš ničemně a nebuď blázen. Proč bys měl zemřít mimo svůj čas?
18. Bude dobré, když se tohoto přidržíš a ani tamto neopustíš, protože kdo se bojí Boha, vyjde z toho obojího.
19. Moudrost posílí moudrého více než deset mocných, kteří jsou ve městě.
20. Vždyť na zemi není spravedlivý člověk, který by konal dobro a nehřešil.
21. Ani nepřikládej své srdce ke všem slovům, která lidé říkají. Přece nebudeš poslouchat svého otroka, který tě proklíná.
22. Vždyť sis také sám mnohokrát uvědomil, že i ty jsi proklínal jiné.
23. To všechno jsem zkoušel s moudrostí. Řekl jsem: Nechť zmoudřím. Avšak moudrost ode mě byla daleko.
24. Vzdálené je to, co bylo; hluboko, hluboko, kdo to postihne?
25. Usiloval jsem poznat, zkoumat a hledat moudrost a smysl a poznat i ničemnost a bláznovství, pomatenost a ztřeštěnosti.
26. A nalézám něco trpčího než smrt: ženu, která je pastí, jejíž srdce jsou sítě a její ruce pouta. Kdo se líbí Bohu, zachrání se před ní, kdo však hřeší, bude jí polapen.