7. Nato izraelští muži Chivejcům odpověděli: Vy možná pobýváte mezi námi. Jak s vámi máme uzavřít smlouvu?
8. Tu řekli Jozuovi: Jsme tví otroci. A Jozue se jich zeptal: Kdo jste a odkud přicházíte?
9. Odpověděli mu: Tví otroci přišli z velmi vzdálené země kvůli jménu Hospodina, tvého Boha, neboť jsme uslyšeli zvěst o něm a o všem, co učinil v Egyptě,
10. a o všem, co učinil dvěma emorejským králům na druhé straně Jordánu, Síchonovi, králi Chešbónu, a Ógovi, králi bášanskému, v Aštarótu.
11. Naši starší i všichni obyvatelé naší země nám tedy řekli: Vezměte si s sebou zásobu potravin na cestu, jděte jim naproti a řeknete jim: Jsme vaši otroci, nyní s námi uzavřete smlouvu.
12. Tento náš chléb jsme s sebou vzali do zásoby ještě horký z našich domů v den, kdy jsme se vydávali na cestu k vám, a nyní hle, vyschl, jen se drolí.
13. A hle, i tyto vinné měchy, které jsme naplnili jako nové, popraskaly. I tyto naše pláště a naše sandály se obnosily, protože cesta byla velmi dlouhá.
14. Muži si tedy vzali z jejich zásob, aniž se zeptali na Hospodinův příkaz.
15. Jozue s nimi dojednal pokoj a uzavřel s nimi smlouvu, že jim daruje život, a předáci obce jim to odpřisáhli.
16. Když však uplynuly tři dny poté, co s nimi uzavřeli smlouvu, stalo se, že se doslechli, že jsou nedaleko od nich a pobývají mezi nimi.