24. I stalo se, jakmile Izrael přestal zabíjet veškeré obyvatele Aje na poli v pustině, v níž je pronásledovali (všichni padli ostřím meče, do svého úplného vyhlazení), že se všichni z Izraele vrátili do Aje a vybili ho ostřím meče.
25. V onen den bylo všech padlých mužů i žen dvanáct tisíc, všichni lidé z Aje.
26. Jozue nespustil ruku, ve které vztáhl srpáč, dokud nezasvětil zkáze všechny obyvatele Aje.
27. Pouze dobytek a kořist z onoho města zabrali Izraelci pro sebe, podle Hospodinova slova, které Jozuovi přikázal.
28. Jozue Aj spálil a proměnil ho ve věčnou hromadu sutě, spoušť až do tohoto dne.
29. A krále Aje pověsil na dřevo až do večerního času. Když slunce zapadalo, dal Jozue příkaz, aby jeho mrtvolu sundali z toho stromu, pohodili ji ke vchodu městské brány a postavili na něj velkou haldu kamení až do tohoto dne.
30. Tehdy postavil Jozue oltář pro Hospodina, Boha Izraele, na hoře Ébalu,