1. Synové Izraele se však zpronevěřili věrolomností při klatbě. Akán, syn Karmího, syna Zabdího, syna Zeracha z pokolení Judova, vzal z toho, co bylo zasvěceno zkáze, a Hospodinův hněv vzplanul proti synům Izraele.
2. Jozue poslal muže z Jericha do Aje, který leží u Bétávenu na východ od Bételu, a řekl jim: Vystupte a prozkoumejte tu zemi. Ti muži vystoupili a prozkoumali Aj.
3. Když se vrátili k Jozuovi, řekli mu: Ať netáhne všechen lid. Asi dva tisíce nebo tři tisíce mužů ať vytáhnou a pobijí Aj. Nevyčerpávej všechen lid, vždyť je jich tam málo.
4. Tehdy tam vytáhly asi tři tisíce mužů z lidu, před muži z Aje však utekli.
5. A muži z Aje z nich pobili asi třicet šest mužů; pronásledovali je před branou až k Šebárímu a pobili je na svahu. Srdce lidu se rozplynulo a bylo jako voda.
6. Tu Jozue roztrhl své roucho a padl tváří k zemi před Hospodinovou truhlou až do večera, on a izraelští starší, a házeli si prach na hlavu.
7. A Jozue řekl: Ach, Panovníku Hospodine, proč jsi vlastně převedl tento lid přes Jordán? Abys nás vydal do ruky Emorejců k naší záhubě? Kéž bychom se byli odhodlali a zůstali na druhé straně Jordánu.
8. Dovol Panovníku, co mám říci potom, co se Izrael dal na útěk před svými nepřáteli?
9. Až to uslyší Kenaanci a všichni obyvatelé té země, obklíčí nás a vyhladí naše jméno ze země. Co pak učiníš pro své veliké jméno?
10. Nato Hospodin Jozuovi řekl: Vstaň, proč takhle ležíš na tváři?
11. Izrael zhřešil a přestoupili také mou smlouvu, kterou jsem jim dal. Vzali také z toho, co bylo zasvěceno zkáze, také kradli, také zapírali a uložili to také mezi své věci.