15. Vždyť i kdybych byl v právu, nebyl bych schopen odpovědět; svého soudce bych jen prosil o smilování.
16. Pokud bych volal a odpověděl by mi, nevěřil bych, že vyslyší můj hlas.
17. Neboť mě drtí bouří a bezdůvodně rozmnožuje mé modřiny.
18. Nedovolí, aby se mi vrátil dech, nýbrž sytí mě hořkostmi.
19. Pokud jde o sílu, ano je udatný, a pokud jde o soud, kdo jiný mě předvolá?
20. I když budu v právu, má ústa mě usvědčí z viny; jsem bezúhonný, ale prohlásila mě za zvráceného.
21. Jsem bezúhonný. Nebudu se starat o svou duši, zavrhnu svůj život.
22. Je to jedno, proto říkám: On skoncuje s bezúhonným stejně jako s ničemou.
23. Jestliže bič náhle usmrtí, posmívá se zoufalství nevinného.
24. Země je vydána do ruky ničemy, on zakrývá tvář jejích soudců. Pokud ne on, kdo je to tedy?
25. A mé dny byly rychlejší než běžec; utekly, neviděly blaho.
26. Pominuly spolu s rákosovými loděmi, jako se orel střemhlav vrhá na kořist.
27. Řeknuli si: Zapomenu na své stěžování, opustím svou utrápenou tvář a pookřeji,
28. lekám se všech svých bolestí, vím, že mě nenecháš bez trestu.