9. Neboť my jsme tu od včera a nedozvíme se to, naše dny jsou totiž jako stín na zemi.
10. Cožpak to nejsou oni, kdo tě poučí, promluví k tobě a vynesou výroky ze svého srdce?
11. Což vyroste papyrus mimo bažinu? Vzroste sítí bez vody?
12. Ten ve svém rozpuku ještě nemůže být utržen, ale uschne dříve než jakákoliv tráva.
13. Tak dopadnou všichni, kdo zapomínají na Boha; zanikne i naděje bezbožného,
14. jemuž se stane důvěra zklamáním, naděje pavučinou.
15. Opře se o svůj dům, ale nezůstane stát; chytí se ho, ale neobstojí.
16. Na slunci je svěží a jeho ratolest vyrazí nad jeho zahradou.
17. Na hromadě kamení se budou proplétat jeho kořeny, pronikne do kamenného domu.
18. Jestliže jej vykoření z jeho místa, ono jej zapře: Nikdy jsem tě nevidělo.
19. Inu, taková je radost jeho cesty; a z prachu vyraší zase další.
20. Hle, Bůh nezavrhne bezúhonného ani nebude pevně držet za ruku zločince.