6. Vždyť nepravost nevyrazí z prachu a trápení nevzejde z půdy.
7. Člověk byl totiž zrozen pro trápení, stejně jako jiskry létají vzhůru.
8. Já bych nejspíše pátral po Bohu a svou záležitost bych předložil Bohu,
9. který činí veliké věci, jež nelze vyzpytovat, divy, jež nelze spočítat,
10. který dává déšť na povrch země a sesílá vodu na pole,
11. takže postavil ponížené na vysoké místo a naříkající byli vyzdviženi do bezpečí,
12. který maří plány chytráků, takže jejich ruce nebudou mít úspěch,
13. který přistihuje moudré v jejich chytráctví; rada potměšilců bývá ukvapená.
14. Ve dne se potýkají s temnotou, jako v noci tápou za poledne.
15. Ale nuzného zachránil od meče, z jejich úst a z ruky mocného.
16. A tak se pro chudého objevila naděje, ale bezpráví zavřelo svá ústa.
17. Hle, šťastný je člověk, kterého Bůh kárá; a proto ponaučení Všemohoucího nezavrhuj.
18. Vždyť on způsobí bolest i obváže, zdeptá, ale jeho ruce vyléčí.
19. V šesti úzkostech tě vysvobodí, ba v sedmi tě nezasáhne zlé.