7. Jeho pýchou jsou řady štítů sevřených těsnou pečetí.
8. Tisknou se jeden ke druhému, ani vítr mezi ně nepronikne.
9. Jsou spjaty jeden s druhým, jsou sevřeny a neoddělí se.
10. Jeho supění zažehne světlo, jeho oči jsou jako víčka jitřenky.
11. Z tlamy mu vycházejí pochodně, unikají ohnivé jiskry.
12. Z nozder mu vychází kouř jako z roztopeného kotlíku s rákosem.
13. Jeho dýchání rozpaluje uhlíky, z tlamy mu vychází plamen.
14. V jeho šíji přebývá síla, před ním předchází zoufalství.
15. Laloky jeho těla přilnuly k sobě, nepohne se, co je na něm slito.
16. Jeho srdce je slité jako kámen, slité jako spodní mlýnský kámen.