7. Uvědom si konečně: Kdo nevinný kdy zahynul a kde byli přímí vyhlazeni?
8. Podle toho, co jsem viděl, ti, kdo orají nepravost a rozsévají trápení, také ho sklidí.
9. Hynou Božím dýchnutím a závanem jeho hněvu pomíjejí.
10. Řev lva, hlas krále zvířat, je umlčen, zuby mladých lvů jsou vyraženy.
11. Starý lev hyne nedostatkem potravy, mláďata lvice budou rozptýlena.
12. Ke mně pak se přikradlo slovo, mé ucho z něj zachytilo šepot.
13. Při přemítání zneklidněném z nočních vidění, když na lidi padá hluboký spánek,
14. obestřel mne strach a třes a všechny mé kosti se rozechvěly.
15. Pak přes mou tvář přechází závan, zježí mi chlupy na těle.
16. Zastaví se, ale nerozeznám jeho vzhled; nějaký zjev je před mýma očima. Nastane ticho a uslyším hlas:
17. Což může být smrtelný člověk před Bohem spravedlivý? Může snad být muž čistý před svým Tvůrcem?
18. Jestliže nevěří svým otrokům a své anděly pokládá za omylné,
19. čím spíše ti, kteří bydlí v domech z hlíny, jejichž základy tkví v prachu, budou sraženi snáze než mol.
20. Od rána do večera budou rozdrceni; bez povšimnutí navždy zahynou.
21. Což jim nebylo vytrženo stanové lano? Zemřou, ne však s moudrostí.