13. Užije toho ať už jako trestající hole, ať už ku prospěchu své země, ať už na důkaz milosrdenství.
14. Naslouchej tomu, Jóbe, zastav se a zvažuj obdivuhodné Boží skutky.
15. Rozumíš snad tomu, čím je Bůh pověří, když dovolí, aby se zaskvělo světlo jeho oblaku?
16. Rozumíš snad letům oblaku a podivuhodným skutkům toho, jehož poznání je úplné?
17. Ty, jenž máš horká roucha, když se v poledne země utiší,
18. můžeš spolu s ním rozprostřít oblaka pevná jako zrcadlo odlité z kovu?
19. Oznam nám, co mu máme říci? Kvůli zatemněnosti si to nedokážeme srovnat v hlavě.
20. Bude mu snad sděleno, že hodlám promluvit? Copak mu mohl někdo něco říci, když je zmatený?
21. Lidé však ještě nemohli spatřit světlo zářící v oblacích, dokud nepřešel vítr a nepročistil je.