20. jestliže mi jeho bedra nežehnala, že se zahřál vlnou ze stříže mých beránků,
21. jestliže jsem se rozehnal rukou proti sirotkovi, protože jsem viděl, že mám v bráně podporu,
22. ať mi odpadne rameno od zad a vylomí se mi paže z lokte.
23. Vždyť Boží pohroma mi nahání strach, nemohl bych snést jeho vznešenost.
24. Pokud bych svou důvěru složil v zlato, čistému zlatu bych řekl: Má naděje!,
25. jestliže bych se radoval, že mám hojný majetek a že má ruka mnoho získala,
26. jestliže bych pohleděl na sluneční světlo, jak se třpytí a jak spanile putuje měsíc
27. a mé srdce by se dalo ve skrytu svést a polibek mých úst by poslala má ruka,
28. také to je zvrácenost hodná odsouzení, protože bych zapřel Boha nahoře.
29. Zdalipak bych se radoval ze zkázy toho, kdo mě nenávidí, a rozjařil bych se, že ho postihlo něco zlého?
30. Svým ústům jsem nedovolil hřešit, žádat kletbou o jeho život.
31. Cožpak muži z mého stanu neříkali: Kdo by nebyl nasycen jeho masem?
32. Příchozí nenocoval venku, otvíral jsem své dveře pro poutníka.
33. Jestliže jsem svá přestoupení přikryl jako Adam, takže jsem svou vinu uschoval ve své hrudi,
34. protože jsem měl strach z velkého davu a děsilo mě pohrdání lidských čeledí, umlkl jsem a nevycházel ze vchodu.
35. Kéž je mi dopřán někdo, kdo by mi naslouchal. Zde je mé znamení. Ať mi odpoví Všemohoucí. Můj odpůrce sepsal záznam.
36. Cožpak bych ho nenosil na rameni? Připoutal bych jej k sobě jako korunu.