10. Vytratily se hlasy předáků jazyk jim přilnul k patru.
11. Vždyť ucho, které mi naslouchalo, nazývalo mě šťastným, oko, které mě vidělo, svědčilo pro mě.
12. Vždyť jsem zachraňoval nuzného, když křičel o pomoc, i sirotka, který neměl pomocníka.
13. Přicházelo na mne požehnání hynoucího, k jásotu jsem přiváděl srdce vdovy.
14. Oblékal jsem si spravedlnost a ona si oblékala mne, právo mi bylo jako roucho a turban.
15. Slepému jsem byl očima a chromému nohama.
16. Chudým byl jsem otcem a prověřil jsem spor, který jsem neznal.
17. I tesáky bídáka jsem vyrazil a kořist vytrhoval z jeho zubů.
18. Řekl jsem si: Naposled vydechnu se svým hnízdem a rozmnožím dny jako písek.
19. Můj kořen dosahuje k vodě, rosa přenocuje v mých ratolestech.
20. Má sláva je se mnou vždy nová, obnovuje se i luk v mé ruce.
21. Naslouchali mi a očekávali na mě, umlkali při mé radě.
22. Po mém slovu již nic neopakovali, kanul na ně můj výrok.