4. Prorazil šachtu údolím daleko od místa, kde pobývá člověk. Zapomenutí lidskou nohou houpou se na laně, daleko od člověka se klátí.
5. Země, z níž vzchází úroda, je zespodu převrácena jakoby ohněm.
6. Její kameny jsou nalezištěm safírů, obsahuje zlatý prach.
7. Pěšinu k němu, tu dravec nezná, ani oko luňáka černého ji nezahlédlo.
8. Pyšná mláďata po ní nešlapala, lev po ní nevlekl kořist.
9. Člověk svou rukou sáhl na křemen, hory od základů převrátil.
10. Vyrubal kanály ve skalách, jeho oko vidělo kdejakou drahocennost.
11. Zamezil přetékání řek, tajnosti vynáší na světlo.
12. Avšak moudrost, kde může být nalezena? A kde je to naleziště rozumnosti?
13. Její hodnotu smrtelný člověk nezná, nemůže být nalezena v zemi živých.
14. Hlubina říká: Ve mně není, moře říká: Není u mne.
15. Lístkové zlato za ni nemůže být dáno ani stříbro nemůže být odváženo na její úhradu.
16. Nemůže být zaplacena zlatem z Ofíru, vzácným karneolem a safírem.
17. Nevyrovná se jí zlato či sklo, nedá se směnit za předměty z ryzího zlata.