1. A Jób pokračoval v pronášení své promluvy. Řekl:
2. Jakože živ je Bůh, on, který mi odňal právo, Všemohoucí, který způsobil mé duši hořkost:
3. Dokud je všechen můj dech ve mně a duch Boží v mém chřípí,
4. mé rty nepromluví zvrácenost a můj jazyk nebude přemítat o záludnosti.